Domů


Já a počítače ATARI

Jak jsem kupoval počítač Atari Moje programy pro Atari Moje sbírka Atari




Jak jsem kupoval počítač Atari..

Sinclair ZX-81 (5kB)

Mým prvním počítačem firmy ATARI byl osmibitový model ATARI 800XL, který jsem získal v lednu roku 1989.

V té době jsem totiž řešil problém, čím nahradit můj předchozí mikropočítač SINCLAIR ZX-81, (osmibitový procesor Z80, 16kB RAM, černobílá grafika) jenž mi tehdy zcela dosloužil - samozřejmě, že jsem chtěl opět nějaký osmibit - vždyť počítače PC (Personal Computer) byli tehdy pro normálního smrtelníka příliš drahé a nedostupné.

Tehdejší domácí trh v ČSSR však osmibitovými počítači příliš neoplýval a rozhodně nebylo možné jít jen tak do příslušného obchodu a tam si nějaký počítač koupit - tak jako třeba dnes PC. Na rozdíl od západní Evropy, kde tehdy byly různé osmibitové počítače běžně k dostání, bylo možno v ČSSR sehnat takový počítač v obchodě jen zcela vyjímečně a to ještě s velkým štěstím, neboď byly dováženy ve velmi omezeném množství.

Nejčastěji se u nás v republice vyskytovali (a tudíž byli i k sehnání) domácí osmibitové počítače značek SINCLAIR, COMMODORE, SHARP a ATARI. Pomineme nepříliš povedené domácí výrobky, např. typu IQ151 nebo PMD85, určené zejména pro školy, které na běžném trhu nebyly k dostání.

Z této nabídky padla moje volba na osmibitový počítač ATARI 800XE, a to hlavně proto, že jsem ho trochu znal (měl ho kamarád), počítač toho uměl hodně, nebyl tak drahý jako podobný a konkurenční Commodore 64 a na rozdíl od gumového Sinclaira vypadal jako správný počítač - a prostě se mi líbil.

Zbývalo tedy jen vyřešit zásadní problém, a to kde vysněný počítač získat. U nás ve městě (konkrétně v obchodním domě PRIOR) ho měli tak jedenkrát do roka (a většinou na vánoce). Na to, abych si ho koupil v TUZEXU (v ČSSR osmdesátých let speciální obchody pro majitele valut) jsem neměl patřičné peníze - takzvané Tuzexové koruny (též se říkalo bony). Do západní Evropy, kde ho bylo možno běžně koupit, se tehdy samozřejmě příliš nejezdilo.

Zbývalo tedy číst inzeráty v novinách (např. Pravda, Rudé právo) a v časopisech (např. Amatérské rádio, ABC) a hledat zda někdo prodává Atari, a to nejlépe zcela nové. A tak se stalo - a našlo. Nabízený počítač byl sice model ATARI 800XL a bez potřebného data-magnetofonu, ale hlavně byl nový a nepoužitý a majitelka ho přivezla z tehdejšího západního Německa (tehdy se také říkalo z NSR). Počítač mě stál přesně 6000 Kčs - což byli celé moje úspory, a na tehdejší dobu dost peněz, ale cena to byla obvyklá. Jako přídavek jsem dostal k počítači i nový joystick značky QuickShot.

Potřebný záznamový data-magnetofon k počítači jsem pak zakoupil v onom TUZEXu za pracně sehnané Tuzexové koruny a byl to magnetofon ATARI XL12. Cenu si však už nepamatuji, ale 100 Kčs mě u kamaráda stála nezbytná úprava na Turbo 2000.

Takže, vše potřebné se podařilo sehnat, a mohl jsem tedy začít hrát, a také programovat...



ATARI 800XL (11kB)




Moje programy pro Atari

První věcí, na kterou jsem můj nový počítač Atari používal bylo samozřejmě hraní her (např. River Raid, Boulder Dasch, Silent Service II a mnohé další...), ale pak jsem také zatoužil vytvořit nějaký ten prográmek nebo hru.

Moje první programy pro osmibitové Atari byli (tak jako asi u všech začínajících) samozřejmě v Basicu, což byl v té době u osmibitů standard (Atari jinak používal svoji verzi Basicu, tzv.Atari Basic). O něco později jsem začal programovat v Turbo Basicu (taky speciál pro Atari) a pak jsem konečně přešel i na perlu programovacích jazyků - assembler, zde jsem používal vynikající editor MAC/65. To již bylo trochu náročnější.

Hudbu jsem tvořil v editoru CMC 2.0 nebo CMC 2.2. Znalosti a informace o programování na Atari jsem získával, kde jen to šlo - pořídil jsem si například hromadu literatury, české překlady učebnic o Atari, prohlížel si zdrojové výpisy jiných programů a inspiroval se jinde - ve všem jsem byl samouk. Velmi dobré informace jsem získával také z disketového magazínu FLOP z Atari klubu Prostějov (magazín je stále vydáván, klub funguje dodnes).

Za tu dobu jsem vytvořil hromadu různých programů, prográmků a her, z nichž některé nabízela i distribuční firma EXMINSY z Prahy (již neexistuje). Většinu programů jsem ale nikde nezveřejnil - asi se mi nezdály dost zajímavé. Poslední program jsem vytvořil v únoru 2001.

A zde je kompletní seznam mých programů z let 1989-2001. Zatím jsou zde jen názvy a stručný popis, ale časem je snad doplním i o "Download" pro emulátor...

1989 - BASIC

1990 - BASIC

1991 - BASIC

1992 - BASIC

1995 - BASIC

1996 - BASIC

1998 - BASIC

1999 - BASIC

1989 - TBASIC

1990 - TBASIC

1991 - TBASIC

1993 - TBASIC

1994 - TBASIC

1996 - TBASIC

1997 - TBASIC

1998 - TBASIC

1999 - TBASIC

2000 - TBASIC

2001 - TBASIC

1999 - ASSEMBLER

2000 - ASSEMBLER

2001 - ASSEMBLER

A to je z mé tvorby vše - uvidíme, zda ještě na Atari vytvořím někdy něco nového...





Moje sbírka Atari

Osmibitové počítače ATARI XL/XE mě opravdu chytly, a tak jak jen to šlo, snažil jsem se o těchto skvělých strojích zjistit co nejvíce. Chtěl jsem mít pro tyto počítače co nejvíce her, užitkové programy, literaturu, návody a schémata a také jsem samozřejmě průběžně rozšiřoval svůj "hardwarový park". Zajímalo mě zkrátka vše, co mělo značku nebo logo ATARI. Od roku 1989, do dnešních dob, se mi podařilo (jako správnému nadšenci) získat docela slušnou kupu věcí...


Moje sbírka ATARI (16kB)


Zde je seznam mého ATARI hardware (vše je dodnes plně funkční :-):

Kromě těchto originálních výrobků ATARI mám ještě pro ATARI XL/XE záznamový magnetofon PHONEMARK PM-4401A, českou disketovou jednotku VD40F 5.25", joysticky, několik zásuvných modulů s programy (cartridge JRC i originální hry) a kolem tisíce programů a her na disketách a kazetách. Místo originální myši Atari používám myš Manhattan pro AMIGA/ATARI ST. Jako monitor jsem mnoho let používal přenosný černobílý 12" televizor TESLA-MERKUR, později jsem zakoupil u firmy JRC barevný 14" videomonitor PHILIPS CM8833-II. Atari zdar!!!





© 9.2001, 8.2002 a 12.2002 Jiří Pecher

Domů